Hrad Sovinec
Kód: ZART-153Detailní popis produktu
Historie a architektura hradu Sovince
Hrad Sovinec se nachází na jihozápadním okraji plošiny Nízkého Jeseníku 14 kilometrů jižně od Rýmařova. Náš model Vás provede nejen touto unikátní památkou, ale i její historií.
Příběh hradu Sovince se začíná odehrávat v letech 1329–1332, kdy jej založili bratři Pavel a Vok ze starého moravského rodu Hrutoviců. Tehdy se jednalo o malý hrádek – skládal se z válcové obranné věže – bergfritu a paláce, který stával východně od něj. Tyto budovy obklopovala obvodová hradba široká asi 2,3 metru.
Nedlouho před rokem 1490 koupil hrad Jan Pňovský ze Sovince, který zde prováděl pozdně gotické stavební úpravy. Byl postaven tzv. jižní palác a k němu bylo přistavěno krátké východní křídlo, spojující jižní palác s horním hradem. V tomto křídle vznikl průjezd (nynější 6. brána). Za pánů z Boskovic, kteří hrad získali kolem roku 1540, byl přistavěn renezanční severní palác a oba paláce byly spojeny dřevěnými ochozy. K posílení obrany byla opevněna severní strana současného 3. nádvoří. Ve stejné době vznikla budova purkrabství.
V roce 1576 se stal majitelem hradu Vavřinec Eder ze Štiavnice, který zbohatl především z těžby železné rudy a drahých kovů a mohl si dovolit velké investice do hradu. Dokladem jeho úsilí je budova dnešní 3. brány, která má renezanční kamennou bosáž a je zdobena renezančními sgrafity. Ve stejné době byla postavena mohutná polygonální dělová bašta, zvaná remter, která byla propojena hradbou s budovou 3. hradní brány. Dále Vavřinec vybudoval samostatně stojící osmibokou bateriovou věž, která je částečně dochovaná dodnes jako spodní část věže kostela sv. Augustina. Ze severní strany hrad chránilo nové předsunuté opevnění zvané Kočičí hlava. Vavřinec zanechal svůj majetek dceři Anně Ederovně. Ta se provdala za Jana staršího Kobylku z Kobylího, který nechal na hradě vybudovat mohutný renezanční barbakán s masivní štítovou zdí s dnešní 1. bránou.
Za třicetileté války – v roce 1623 – byl Kobylka přinucen hrad prodat Karlu Habsburskému, mladšímu bratru tehdejšího panovníka Ferdinanda II. Karel nekupoval hrad pro sebe, ale pro řád německých rytířů, jehož byl velmistrem. Řád pak vlastnil hrad dalších 300 let. V letech 1628–1643 byl hrad mohutně opevněn – byl rozšířen o tři nové bastiony, na severu Jiřský a na jihu Jánský a Vilémův. Další bastion, nazvaný Klippelova bašta, dnešní prostor občerstvení na 1. nádvoří, byl vybudován k posílení stávajícího barbakánu chránícího vstup do hradu. Opevnění bylo doplněno částečně zděným příkopem, vnějšími palisádami a podzemní chodbou, která spojovala hrad s nově vybudovanou předsunutou dělovou baštou zvanou Lichtenštejnka. Tím se hrad změnil v moderní barokní pevnost, která je jednou z největších na našem území.
V roce 1643 sem přitáhli Švédové – osmitisícové vojsko vybavené 82 děly vedené generálem Lennartem Torstensonem. Posádka hradu (několik stovek mužů) se vydržela bránit tři týdny, poté musela kapitulovat. Švédové zde zůstali do roku 1650, poté přešel hrad zpět do rukou řádu německých rytířů, který začal provádět nejnutnější opravy.
Nejmladší částí hradu je veliká cihlová budova bývalého kněžského semináře, která byla postavena v 60. letech 19. století. Seminář byl po 10 letech přesunut do Opavy a budova byla pronajata Moravskoslezské lesnické škole, která zde pak působila až do roku 1896.
Počátkem 20. století, v době, kdy byl velmistrem řádu Evžen Habsburský, byl hrad modernizován, byla zde zavedena voda a elektřina a nově bylo vybaveno 32 místností.
V roce 1939 zrušil Hitler svým výnosem mužskou linii řádu německých rytířů a hrad dal do užívání německému wehrmachtu. Ten zde zřídil zajatecký tábor – byli tu vězněni francouzští důstojníci a polští vojíni do roku 1942. 9. května 1945 vypukl na hradě mohutný požár, oheň hořel tři dny a velká část hradu vyhořela. Nepoškozeny zůstaly jen objekty na 1.–3. nádvoří a konírny.

Po válce přešel hrad do majetku československého státu. K prvním opravám došlo v 50. letech, kdy byla zastřešena polygonální dělová věž zvaná remter, jižní palác a budova 6. brány. V roce 1990 byla zastřešena věž.
Od roku 2003 je hrad v majetku Moravskoslezského kraje, spravuje ho Muzeum v Bruntále a v posledních 20 letech bylo na hradě vykonáno nejvíce oprav. Byl zastřešen severní palác, došlo k výměně střešní krytiny na jižním paláci, na remtru, 3. a 4. bráně a purkrabství. Zastřešen byl i bývalý řádový seminář, kde byla osazena i nová okna a budova dostala i novou vnější fasádu. Byly opraveny fortifikace. Došlo k rekonstrukci části podzemní chodby, která byla zpřístupněna veřejnosti.
Dnes je Sovinec místem, kde ožívá historie. Můžete si prohlédnout jeho architekturu nebo si užít některou z mnoha akcí, které se zde konají. Bližší informace o hradě najdete na www.hrad-sovinec.cz nebo na sociálních stránkách hradu.
Autoři textu: Michal Koutný a Taťána Polášková



